Král a Vládce

 ,,Tohle je nyní mé království. Je proto mojí povinností udržovat ho v bezpečí. Aby každá jeho část fungovala jako dobře promazaný stroj."

Zitro. První ze Čtyř, jemuž se v současných dnech nepřezdívá jinak než Vládce. Dosti tomu odpovídá i osobní erb, jehož vrchol nápadně připomíná hroty koruny, jenž je v něm zanesena. Vespodu je pak nejčastěji vyobrazován symbol typický pro magická Zřídla. To vše na fialovém podkladu. Barvě oblíbené zejména mezi vysoce postavenými čaroději. 

V útlém mládí se jednalo o velmi odměřeného, tichého draka. Téměř neustále stál stranou, a nikdy nebyl tím prvním kdo by se bezhlavě vrhal do akce. Nepůsobil výrazně, ani přespříliš asertivně. Vyznačoval se však dvěma vlastnostmi, které zvládal nadmíru skvěle. Schopností pozorovat, a schopností učit se. Díky tomu zvládal plnit mnohé náročné zkoušky úspěšněji a snadněji než ostatní. Byly to také prvotní krůčky na jeho putování za věděním, kterého v jeho očích nikdy nebylo dost. 
Přirozeně se tak veškerým svým zájmem přesouval ke knihám a k rozmanitým studiím. Nezáleželo vůbec na tom, jaká kniha mu utkvěla ve spárech. Hlavně když se z ní naučil něco nového. Žádný svazek se ovšem nemohl rovnat těm, v nichž byla zanesena kouzla a nauky z oblastí magie a mystiky. Tehdy se projevila Zitrova další, nejsilnější schopnost. Magické nadání jako kdyby měl v krvi. Není tedy divu že se v následujících letech upnul k Univerzitě. Jeho otci se taková cesta vůbec nelíbila, ale na nátlak matky mu zde bylo umožněno studovat. 
Magická Univerzita už tou dobou učila různorodé bytosti. Vůbec poprvé se ale jedním z jejich učňů stal drak. Zitro tuto prvotinu posunul každopádně ještě mnohem dál, když během přijímacích zkoušek předvedl i náročná kouzla vysoké úrovně, díky čemuž si vysloužil prestižní postavení. Výše se nacházeli již jen Mistři, Velmistři, a sám Arcimág. Taktéž mu bylo společně s členstvím na Univerzitě umožněno studovat i v Prastarém Arkáneu. A tam Zitro trávil opravdu hodně času. Nejen přes den, ale i napříč nocí. Jeho touha po vědění byla tak velká, že se potajmu dostával i do zakázaných oblastí Arkánea, aby mohl studovat vědy které by byly prostým smrtelníkům odepřené. Pokud ho Archiváři přistihli, ze strachu neměli příliš na výběr, než ho nechat být. Jednak to byl syn samotného boha, Morkensaga, a také bylo známo že byl výjimečným učněm Univerzity. Museli tedy věřit, že dračí princ naloží s nově získanými znalostmi dobře. 
Tento rozvrh se částečně změnil poté, kdy Zitro úspěšně vykonal Rituál přeměny. Tehdy začal cestovat do jiných krajů, do jiných měst, kde jeho cílem byly místní knihovny či archivy. I z nich hodlal dostat co největší množství vědomostí. A protože mnohdy putoval sám, zažil na vlastní kůži celkem velké množství pokusů o vraždu nebo o únos. Jak obrovskou chybou toto bylo si mnozí útočníci ani nestihli uvědomit protože jejich smrt přicházela ve spoustě ošklivých podobách. Mohli být roztrháni na kusy, stejně jako doslova vymazáni z existence. Zitro byl v tomto případě nelítostný. Neměl potřebu se mstít, ale na tyto překážky, stojící mezi ním a věděním, pohlížel asi stejně jako na nechutné červy. Tyto patetické pokusy zbojníků a lovců mu však daly možnost okusit něco z reálných výzev, které číhaly mimo města. A částečně ho připravily na události, které měly následovat. 

Crowfall videogame

Velká válka. Den, kdy bylo království napadeno současně Nakyrimem a Loranií. Pro Zitra to znamenalo okamžitý konec studií. Byl svým otcem bez odkladu převelen do Rothagu na který zrovna mířila hlavní útočná síla Loranijského vojska. Zde spadal pod velení Arcimágů, kteří utvořili speciální čarodějnické skupiny.
Než Rothag po několika dlouhých měsících obléhání padl, bylo jeho zásluhou že se tamní ulice proměnily v bludiště plné vražedných pastí, které pohltily tisíce Loranijských vojáků. Další strašlivé nástrahy zanechával Zitro na cestách během ústupu. Navzdory nevůli Arcimágů kterým tyto způsoby přišly nečestné a nemorální. Podobného úspěchu dosáhl u Kelatu, kde jednak také vyčerpal nepřátelské síly, ale kde mimo jiné provedl nadmíru úspěšný protiútok při němž vodami z Kelatského jezera utopil více jak tři tisíce Loranijských duší. Získal si tím nejen prestiž mezi čaroději, ale také uznání svého otce. 
Když se v závěru války obrátila mince, a obrana přešla v útok, byl Zitro prakticky v čele jižních, úderných oddílů. Byl naprosto nesmlouvavý. Nebral zajatce. Loranijští, kteří nestihli včas utéct zpět za hranice a kteří měli tu smůlu na něj narazit, byli anihilováni bez slitování. Možná právě proto byl v očích otce ceněn tak vysoko nad ostatními. 

Po válce nějaký čas zkoušel pomáhat s obnovou krajů a jejich zřízení. Brzy se ale vrátil zpět ke svým studiím. Uvědomil si totiž jednu věc. A to, že pokud chtějí v tomto světě přežít, a vytrvat, musejí být vždy alespoň o několik kroků napřed. Proto se začal více a více věnovat divoké magii, i té zcela zakázané jež se skrývala v říši nočních můr za Závojem. Jenže... Dokonce ani dračí mysl není bezednou nádobou. Dříve nebo později se růst Zitrova magického potenciálu musel zastavit. Tato skutečnost ho frustrovala natolik, že se rozhodl nalézt odpověď ve světě. 
Když byl úspěšně navázán první, přátelský kontakt s Loranií cestoval tam aby nashromáždil vědění jejich archivů. Když následně opadlo napětí mezi Ishkensagem a Nakyrimem, putoval do tamní divočiny a rozmlouval s mnoha Orkskými šamany. Jeho bádání jej zavedlo i do končin které ležely mnohem dál. 
Když se vrátil domů měl o čem přemýšlet. Měl si rozervat duši, nebo ji obětovat výměnou za větší moc? Věděl, že ať už si vybere cokoli, ta cena bude velká. A proto se vydal za Závoj. Do míst kde vládla Temnota a magie nejstrašlivějšího typu. Schován v přestrojení za obyčejného člověka, při setkání s ďábelskými princi, navrhl dohodu. Vzdá se svých emocí výměnou za možnost být ještě mocnější. Démoni, ošáleni jeho přestrojením i vystupováním, s tímto návrhem souhlasili. Viděli v něm přeci jen dalšího domýšlivého, patetického čaroděje z řad lidí kteří vždy přijdou škemrat o víc. Jak strašlivě tohoto tvora podcenili si uvědomili až tehdy, když hodování na emocích skončilo, a kdy Zitro odhalil svoji skutečnou auru. Jenže dohoda byla jasně daná a již naplněná. Jediné, co mohli démonští princové dělat, bylo sledovat jak se jim Zitro klaní a s tváří bez výrazu odchází. 

Art by Hwanggyu Kim

V dobách, kdy byl Zitro korunován králem, se jeho síla zvětšila natolik že dokázal nahlížet do samotného Přediva času a prostoru. Dost možná se zároveň stal doposud nejmocnější entitou na známém kontinentě. S tím však skončila veškerá jeho putování. Zavřel se v Nebeském paláci, a mimo něj chodívá jen ve výjimečných událostech, nebo při řešení otázek týkajících se vysoké politiky. Veškerou svoji energii nyní přenesl na království. 
Ještě za časů Isharon a Morkensaga se v paláci nacházela Rada. Skupina urozených rádců, kteří třeba předávali dál příkazy svých nejvyšších, nebo rozhodovali v jejich nepřítomnosti. Ta po Zitrově nástupu prakticky přestala existovat. Byla rozpuštěna s tím, že jejich služeb už nebude více třeba. 
Také to byl Zitro, kdo zavedl propustky do vnitřního města. Stejně jako to byl on, kdo vytvořil pro všechny magické školy přísnější pravidla, podle kterých musí být každý magií nadaný jedinec evidován a vybaven průkazem. 

,,Jedna věc je, když se ti z řetězu utrhne oddíl zběhů. Jiná zas, když je to bytost oplývající schopnostmi vyhladit celé vesnice. Zrovna já bych měl vědět o čem mluvím."

Mimo jiné také zavedl v celém království zákaz lovu draků či jakékoli jiné činnosti drakobijců, a v současných dnech se jeho oči upírají jak dál na jih, tak i na východ. V naději, že by se snad jednou mohly zamazat staré křivdy a vytvořit nová, pevnější spojenectví. 
Pokud se tedy zrovna nenaskytne nějaká ta prchavá, vzácná příležitost spatřit jej na vlastní oči mimo palác, je k dispozici minimálně spousta soch na nichž nejčastěji zaujímá jednu osobitou pózu. Z výšky na vás bude shlížet jeho tvář, bez nějakého specifičtějšího výrazu. Ruce rozpřažené široce do stran, přičemž v jedné drží knihu, a ve druhé žezlo či korunu.
Ten, který stojí nade všemi, a jenž je připomínkou že občas knihy mohou být tou nejmocnější zbraní.